Velký reset kapitalismu

Velký reset navrhl Klaus Schwab, šéf Světového ekonomického fóra. Začalo se o tom mluvit někdy počátkem roku 2020. Na jejich webových stránkách je uvedeno přibližně toto: „Pro dosažení lepšího výsledku musí svět jednat společně a rychle, aby předělal všechny aspekty našich společností a ekonomik, od vzdělání po sociální smlouvy a pracovní podmínky. Každá země od Spojených států až po Čínu se musí účastnit a každý průmysl od ropy a zemního plynu až po technologie musí být transformovaný. Stručně řečeno, potřebujeme Velký reset kapitalismu.“

Je nutné poznamenat, že Velký reset kapitalismu vůbec nedává smysl, protože kapitalismus je sám o sobě základním problémem, který má vliv na udržitelnost a další aspekty. Je nutné vzít v úvahu komplexní eko-bio-psycho-sociální dynamiku, a to na základě aktuálních vědeckých znalostí. Bohužel ze skutečnosti, že byly stanoveny hranice debat, je zřejmé, že jde o zachování kapitalismu a nikoli o strukturální změnu přestože světoví vůdci chtějí vytvořit nějakou jeho idealizovanou verzi zvanou kapitalismus zúčastněných stran (stakeholder capitalism). Je to vlastně docela komické, když zúčastněné strany říkají: „Chceme změnit svět, ale přitom zachovat kapitalismus“.

Samozřejmě, že přídavek „zúčastněných stran“ je opět jedním z dlouhé řady nesmyslných kvalifikačních termínů, které lidé mění před nebo za slovem „kapitalismus“ a pokouší se předstírat rozdíl. Známe „přátelský kapitalismus“, „zodpovědný kapitalismus“, „supí kapitalismus“, „anarchokapitalismus“, „soucitný kapitalismus“, „sociální kapitalismus“, „korporátní kapitalismus“, „kreativní kapitalismus“ dokonce „vědomý kapitalismus“ a podobně. Jako by se pouhou změnou názvu měla automaticky změnit celá podstata. Na názvu ale vůbec nezáleží. Záleží na tom, jaké jsou pobídkové mechanismy.

Kapitalismus zúčastněných stran je definován jako systém, ve kterém jsou korporace orientované tak, aby sloužily zájmům všech zúčastněných stran. Mezi klíčové zúčastněné strany patří spotřebitelé, dodavatelé, zaměstnanci, akcionáři a místní komunity. Účelem tohoto systému je vytvářet dlouhodobou hodnotu a nikoli maximalizovat zisky nebo zvyšovat hodnotu na úkor jiných skupin zúčastněných stran.

Není snad třeba podrobně komentovat neskutečný idealismus v tomto popisu. Snad jenom to, že nemůžete změnit chování systému, pokud zásadně nezměníte jeho pobídkové jádro. Je nesmysl říkat, že se korporace nějakým záhadným způsobem přeorientují tak, aby respektovaly všechny strany v tomto prostředí zúčastněných stran včetně ekosystému bez maximalizace zisku a tedy vykořisťování. Jednoduše řečeno, nemůžete mít kapitalismus bez vykořisťování a zisku. Pokud totiž chcete vědomě odstranit vykořisťování a zisk z rovnice, pak vás to zavede k výchozímu nastavení zcela jiného systému. Takže tato skvělá resetovací záležitost je jen dalším dobře míněným vtipem nebo trikem předstírat, že můžeme udělat kapitalismus lepším než je, i když všechny empirické důkazy ukazují, že to možné není.

PT